- sobota ráno: z Masarykova nádraží, kde cestou k pokladnám pošilháváme po kulisách a komparzu pro francouzský film z cca 20. let, následně i s Kačenkou, Bleškou a Zdenkem vlakmo směr Roztoky
- průběžné zastávky obou týmů: tým A - ornitologové amatéři (s téměř profi znalostmi) dalekohledem sledují a dedukují ptactvo všeho druhu, tým B průběžně vše fotí a provádí různé jiné špumprnágle
- cestou jsme viděli Trojanův mlýn, kde se před lety natáčel seriál Byli jednou dva písaři, nicméně z génia loci už pranic nezbylo :(
- malebným údolím kolem potoka jsme nakonec šťastně doputovali až do Únětic, kde jsme zakotvili v domácí hospůdce U Lasíků
- zde se nachází pravý labužníkův ráj, lákající zejména na roztodivné slané i sladké koláče, které jsme okusili v hojném počtu (někteří se nebáli i repete), ba i místní nabídka piva došla uznání
- proběhlo vzájemné předání narozeninových i jiných dárešků
- když už se do nás nic, ale opravdu nic dalšího nevešlo, naznali jsme, že je čas prozkoumat místní vyhlášený pivovar, kde jsme se následně dorazili ochutnávkou místního moku a degustací speciality podniku - smažené drš´tky. Odvážným průzkumníkem byl - jak jinak - David :)
- zajímavým objektem ke sledování byl pán, nabíjející si svůj mobil pomocí přístroje na kliku, cca 3x většího než samotný telefon (velmi ekologický model .-)
- když už se do nás nevešlo už jakože ni kapka, ni drobeček, vyrazili jsme oklikou kol rybníčku zpět
- cestování jsme zakončili na Kulaťáku, kde se naše cesty rozpojily, KBZ jelo domů provést exhumaci sprchou a my s Davčou jsme se vypravili kousek za ubikaci na kus kafe se zmrzlinou do velmi příjemného minipodniku Café Baretta s námořnickým interiérem .-)
- v neděli po snídani jsme vyrazili s Huščaty na Vyšehrad, kde nám byla Pavlem poskytnuta minipřednáška o historii tohoto místa a David byl použit jako odstrašující výchovný prostředek (vidíš, kde sedí strejda? tak tam nikdy v životě nelez)
- po obědě v místní hospůdce s velmi svéráznou obsluhou jsme se pobalili, rozloučili, David se upsal na Huščí dveře v kuchyni a vyrazili jsme na stresový turistický chodníček .-)
- metrem jsme dorazili na Malostranskou a odsud už pěšky směr Karlův most. Z dálky a zejména pak z vedlejší ulice to zas tak děsivě nevypadalo, nicméně po vstupu na most jsme byli pohlceni davem, a to velmi, zásadně a zcela. Nicméně - viděli jsme, prošli jsme, přežili jsme .-)
Žádné komentáře:
Okomentovat