1.-8.7.2012 - Jeseníky

- z města jsme vyrazili s předstihem už v sobotu večer směr mezipřistání na Heltínově

 NEDĚLE:
- v neděli odpo směr Olomouc, zde nákup elektronického jablka
- vedrem jsme se prokousali až do Hraběšic, akorát na večeři. Po jídle jsme nasadili tmavé brýle a v počínající bouřce jsme vynesli do pokoje zbývající zavazadla. Následovala drobná podvečerní prohlídka okolí a krmení místního hmyzu. Na dobrou noc pak velmi hluboký zážitek s kobercem a mega bouřka.

PONDĚLÍ:
- Po vydatné snídani a studiu zapůjčené mapy jsme se rázným rokem vydali směr Rabštejn. Cestou jsme nabrali do batohu několik křemenů, které jsme prostě nutně potřebovali.

- V základním táboře jsme se občerstvili místním chlazeným mokem a luxusní slaninou od mistra Mazánka, přivezenou z domoviny a po způsobu starých turistů s dobrými mravy a návyky na vlastním hřbetu donešenou.

- Po zdolání posledních metrů po dřevěném žebříku jsme byli odměněni nádhernou vyhlídkou široko daleko do kraje.

Cestou zpět  jsme si střihli pečlivě zvolenou zkratku typu Je to dál, zato horší cesta.. Hrůznost této trasy potvrdil i nález stromu, žeroucího plechové cedulky:

Již zcela vyčerpáni jsme dorazili k chatě a již od vrátek sípavým hlasem o pivo žadonili. Poté co bystrý personál vyhodnotil náš zbědovaný stav, přistála na stole krom piva i večeře. Takto posilněni jsme vzápětí upadli do kómatu, kterýžto nám s drobnou přestávkou na pozorování světlušek vydržel až do rána.

ÚTERÝ:
- během snídaně Máj propadla nezřízenému turistickému optimismu a navzdory večerním prognózám nenápadně sondovala, jak dlouhá cesta vede na Praděd

 

- tato neuváženost vedla k tomu, že tento zápis pořizujeme již spokojeně sedící na zábradlí pod Pradědem, občerstvujeme se nektarinkami a připravujeme se na sestup údolím Bílé Opavy.















Po drobné občerstvovací zastávce na legendární horské chatě Barborka vyrážíme vzhůru dolů. 

Cesta byla kapku náročnější, ale stálo to za to - Bílá Opava je prostě MASO!!

Zcela vyčerpáni, ale šťastni jsme dorazili na parkoviště k autu, nasedli a vyrazili směr Hraběšice, načež jsme zjistili, že jsme nenavštívili Karlovu studánku. Otáčíme tedy vozidlo a následuje velkolepá prohlídka města.

Odtud odjíždíme za bouřky, cestou potkáváme solidní krupobití.

STŘEDA:

- líný exhumační den, po snídani odjezd směr Velké Losiny, kde v mladých letech Májina babička hlídala malá šlechtičata na místním zámku

 - po prohlídce zámku (naštěstí nám nebylo umožněno prohlídnout si soudní síň, kde se konaly neblaze proslulé procesy s čarodejnicemi) Davča naprosto skvěle načasoval dešťovou přeháňku,  pomocí které docílil volný pozorovací prostor u jezírka.
   






Následovala prochajda parkem kol dokola koukolem a po tematické zastávce na frapé s ledňáčkem jsme se přesunuli rozvážnou chůzí směr oběd.











Po něm pak prohlídka místní výroby ručního papíru, ze které nemáme ani jednu fotku, protože fotografka prostě zaspala fakt, že se zde fotit může.. tak aspoň pár zprostředkovaných z netu:



 

Každopádně výroba ručního papíru rozhodně patří na seznam NPV (nutně potřebuju vyzkoušet) .-)

ČTVRTEK:
- vražda cyklovýletem, pro jistotu bez fotodůkazů .-))))

PÁTEK:
- dnešní výlet na Jelení studánku zahajujeme čerpáním tekutin na Skřítku. Heslo dne: David naštve vosu, Mája chytne žihadlo :) - to jsme ještě netušili, že se to na zpáteční cestě na Skřítek vyplní.
- ze Skřítka jsme s drobnými přestávkami na sběr kamenů z kategorie NP (nutně potřebujeme) vyšplhali ke Ztraceným kamenům, pořídili několik rozkošných vrcholových momentek a vyrazili dále po hřebenu k Jelení studánce. Davy zde se nacházející jsme eliminovali usednutím za boudu a po řádném občerstvení a pokocháni výhledy do hor jsme vyrazili dále na chatu Alfrédku.
- cestou z5 na Skřítka došlo k výše uvedenému hmyzoútoku, šokové terapii potok-cák-cák-šok-studený, sběru bylin na vosohryz, zazpívali jsme si několik torz písní (musíme se pro příště naučit alespoň některé zpaměti), šťastně dorazili do cíle, dali Kofču a již rychlým klimatizovaným ořem z5 na základnu.

SOBOTA:

- odjezd z chaty s drobnou zastávkou v lese - Mája totiž dlouho nekrmila místní hmyzáčky .-) po pořádném nakrmení jsme pokračovali směrem k hradu Bouzovu, kde jsme zhlédli nejen hrad, ale i výstavu zovající se Draci a jejich bijci (čti drakobijci). Následoval slavnostně výroční smažák ( oslava 50-tého výročí). Nákup korálek na Daviho mužnou šíji. Přesunem a nákupem se dostáváme do místa startu naší dovolené na Heltínov, kde absolvujeme pravou a ničím nefalšovanou vesnickou zábavu, a ani nohy jsme si nepošlapali
(Mája si myslí, že na mě několikrát šlápla, ale určitě to neví, JÓJO).

NEDĚLE:

- dlouhý spánek a k obědu párky .-)
- odjezd směr Brno a definitivní tečka v rytířském klubu
- nález domova, Bramborky a guláše v nezměněném stavu